Tuberkulóza není zdaleka podchycená nemoc, a kdo se domnívá, že byla již nadobro vymýcena, mýlí se. Tato velmi nebezpečná infekční choroba kosila miliony lidí především v 18. a 19. století a přenášela se i na bojištích první a druhé světové války. Svým způsobem nás před touto chorobou chránila uzavřená hranice a železná opona, kterou by dnes mnozí lidé velice rádi v naší zemi uvítali. Pohyb migrantů po našem území a nebývalé rozšíření lidí bez domova, kteří se povalují na ulici a nedodržují základní hygienická pravidla, by mohl způsobit opětovné rozšíření a zavlečení tuberkulózy i tam, kde bychom ji rozhodně nečekali.
Souchotiny
Způsobuje je tzv. Kochův bacil, jde o bakterii mykobakterium tuberculosis, která bezostyšně napadá orgány v těle dle její nejpříhodnější konstelace. Tedy nejen plíce a průdušky, ale i mozkové pleny, kosti, ledviny, slinivku atd. Kdysi byla tato obávaná lidská zhouba známa pod názvem „souchotiny“ a mohli jsme ji zaznamenat v některých starých českých filmech.
Rizika nákazy
Ta jsou i v dnešní době poměrně značná tam, kde se vyskytuje nemocný člověk. Přenáší se dotekem anebo ve formě kapénkové infekce vzduchem, ovšem podmínkou je dlouhodobější a opakovaný kontakt. Běžná jízda v tramvaji nebo v metru či ve vlaku k infekci většinou nestačí, zvláště, kdy dodržujeme základní hygienická pravidla a po jízdě v hromadných prostředcích si alespoň umýváme ruce. 
Průběh a léčba
Ačkoliv se v naší zemi pohybuje řada migrantů, rizika nákazy jsou minimální, přesto je však nelze opomíjet. V Československu se plošně proti TBC očkovalo již od roku 1953, a to až do roku 2010. Od té doby se očkují jen některé ohrožené skupiny, především novorozeňata. Samotná léčba je však velmi zdlouhavá, komplikovaná, a pacienta ohrožuje na životě, některé kmeny bakterií jsou totiž rezistentní vůči antibiotikům.